středa 12. října 2016

Ve financích důvěřují mladí škole a rodičům

Sebevědomí mladým v hospodaření s penězi nechybí, podle průzkumu finanční gramotnosti dětí ve věku 12-25 let až 50 % dospívajících do 15 let podle sebe s nimi umí hospodařit. Pozitivní ale je, že se zvýšila touha po finančním vzdělání a vzrostla také role školy.

Podporovat školy ve finančním vzdělání se vyplácí. Ne nadarmo se říká, že co se v mladí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Ve věku 12 až 14 let dětí se zvýšila role školy. Studenti, kteří prošli vzdělávacími programy, například deskovou hrou Finanční svoboda nebo komiksovou online hrou Tajuplná cesta od České spořitelny, jsou v hospodaření s penězi daleko sebevědomější, přesto cítí potřebu se v oblasti financí i nadále vzdělávat.
V dětství nás nejvíce ovlivňují rodiče, v 15. roce se to láme a začíná převažovat prostředí. Obdobně klesá i vliv a důležitost informací od rodičů, otěže následně přebírá škola, sociální sítě a ve starším věku banka a její poradci.

Zajímavá čísla z finančního průzkumu:
  • Až 50 % mladých lidí do 15 let se domnívá, že umí hospodařit s penězi, oproti předchozímu průzkumu z roku 2013 se výsledek mírně zvýšil.
  • U dětí ve věku 12-14 let se zvýšila motivace po vzdělání ve finanční gramotnosti.
  • Informací k financím mají mladí dle průzkumu dostatek.
  • Hlavním zdrojem finanční gramotnosti zůstávají rodiče, s přibývajícím věkem ale jejich míra klesá a stoupá zájem o další zdroje informací.
  • Naopak mladí lidé nad dvacet let považují za seriózní zdroj informací banku a její poradce.
  • Sociální sítě hrají ve věku 15-17 let větší roli než u starších ve věku 24-25 let. U mladších dokonce vliv sociálních sítí vzrostl.
  • Naopak média, konkrétně noviny, zažínají útlum, jejich vliv jako zdroj informací se zmenšil.
“Debetní je v hotovosti a platební karta je, že platíme kartou.” I to zaznělo na otázku, jaký je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. A jak jsou na tom vaše děti, sourozenci nebo vy? Vyzkoušejte si ve zkráceném testu.

Žádné komentáře:

Okomentovat