pátek 26. srpna 2016

Rozhodněte, kdo získá až 70 000 Kč pro svůj dobročinný projekt

Od středy 24. srpna až do 7. září může veřejnost hlasovat pro charitativní projekty, které v rámci čtvrtého ročníku Grantového programu Nadace České spořitelny mohou získat až 70 000 Kč. Do finále postoupilo 18 projektů, nominovali je klienti České spořitelny, kteří v nich jako dobrovolníci dlouhodobě působí. Granty poskytne Nadace ČS organizacím zaměřeným na pomoc seniorům a osobám s mentálním postižením a na prevenci a léčbu drogových závislostí. Jde o cílové skupiny, které Nadace ČS dlouhodobě podporuje. Hlasování probíhá na webu Nadace České spořitelny – www.nadacecs.cz/granty.


Každý hlasující má k dispozici celkem tři hlasy, které může rozdělit mezi tři projekty, vždy jeden v každé kategorii. Organizace, které o grant žádají, budou moci díky podpoře například rozšířit výrobu ve svých chráněných dílnách a dát práci více lidem s mentálním postižením. Jiné usilují o vybudování bezbariérového přístupu nebo chtějí svým klientům nabídnout nový druh terapie.



V minulém ročníku uspěla například organizace Sue Ryder, která díky grantu pořídila mobilní záhonky pro seniory. „Pro program Zahrada na kolečkách jsme pořídili devět mobilních zahradnických stolečků. Mobilní záhonky se dají použít i pro pěstování ve vnitřním prostředí, proto si díky Nadaci České Spořitelny mohou své květiny vypěstovat i klienti, kteří jsou dlouhodobě upoutaní na lůžko. Stolní záhonky jsou koncipovány tak, aby pod ně mohl klient na vozíku bezpečně vjet, a dají se pohodlně opečovávat i přistavené k lůžku,” představuje loňský úspěšný projekt Grantového programu Nadace ČS Jana Žďárská z organizace Sue Ryder.



Česká spořitelna podporuje individuální dobrovolnictví už od roku 2007, kdy pro své zaměstnance spustila dobrovolnický program s názvem Den pro charitu s Českou spořitelnou. Ten se během krátké doby stal mezi zaměstnanci velmi oblíbeným a tak pro ně banka po dvou letech, v roce 2009, otevřela Grantový program, prostřednictvím kterého i zaměstnanci mohou už osm let pro své neziskovky získat finanční podporu. Oba Grantové programy se zaměřují na podporu neziskových organizací, které působí ve stejných oblastech jako Nadace ČS, a oba jsou realizovány od roku 2014 nadací.

úterý 16. srpna 2016

Jak jsem se statečně do Spořitelny dostal

Občas se to stane a člověk ani neví jak. Najednou stojí před úřadem práce a neví, co bude dál. Do podobné situace jsem se dostal i já v září 2015. Řekl jsem si, že by možná nebylo špatné vyzkoušet něco nového, najít nějakou jinou výzvu, než se hnát hned do další stejné práce, která by mě třeba ani moc nebavila, jen aby byla. Jenže se moc nedařilo, a tak jsem se dal do hledání nové práce.

Při hledání práce na internetu jsem na profilu České Spořitelny na síti LinkedIn nalezl nabídku projektu „Pět statečných“, která byla primárně zaměřená na osoby OZP. Nikdy jsem si v životě moc nehrál na to, kdo je zdravý a kdo ne. Stejně tak jsem nikdy nehledal práci pouze v sekci „pro OZP“, takže se ke mně nabídka dostala vlastně náhodou.

Projekt vypadal zajímavě, ale příliš jsme mu nevěnoval pozornost, potřeboval jsem přeci práci. Přestože jsem nabídku za chvíli zavřel, zůstala mi v hlavě, protože na rozdíl od většiny podobných projektů nabízela komplexnost. Člověk se mohl rozvíjet nejen po stránce práce s PC (MS office, google apps), ale také po stránce osobní (prezentační dovednosti, osobní koučink), a především se mohl dostat do zajímavého světa České spořitelny.

Navíc program Pěti statečných nabízel dva bonusy, možnost vyhrát Chromebook a stáž v České Spořitelně, která by mohla skončit tím, že by někdo z nás mohl najít v bance i práci. Ale nic z toho nebylo jisté, takže jsem za chvíli oba bonusy zapomněl. Nakonec pro mě tím hlavním lákadlem byla komplexnost celého programu a nová výzva v osobním i pracovním životě. Prostě jsem si řekl, kdy jindy se začít učit něco nového než teď, za pár let by už mohlo být pozdě.

Po několika dnech e-mailové komunikace s Terezou Mitošinkovou, která spočívala v odeslání životopisu a následně i motivačního dopisu, jsem byl vybrán do projektu společně s dalšími statečnými. V půlce září jsme měli první setkání – od té doby velmi rád používám větu „projektu Pěti statečných se účastní 4 OZP stateční“, neb to jeden kolega zabalil hned na začátku. Následovalo několik velmi zajímavých workshopů a školení rozprostřených vždy do pátku každého týdne.

Prošli jsme si velmi zajímavými workshopy ve světě financí (desková hra Finanční svoboda) naučili jsme se, jak se lépe připravit na pohovor včetně zlepšení našich CV a jak lépe prezentovat nejen sebe na veřejnosti při různých příležitostech. V rámci školení v oblasti IT jsme si prohloubili své znalosti s balíkem MS office a naučili se lépe ovládat aplikace Googlu. Přestože jsem šel na některá školení trošku se skepsí, protože jsem si byl vědom, že úroveň každého statečného je jiná, odcházel jsem z každého školení s hlavou plnou nových informací a tipů, jak lépe a efektivně pracovat s danými nástroji. Neváhal jsem a využil jsem i možnosti koučinku. S mým koučem (Jiřím Štěpánem) jsme si výborně sedli a během tří sezení se nám sice nepodařilo na 100 % splnit určené cíle, ale určitě jsem se nasměřoval správným směrem tak, abych daného cíle dosáhl.

Jak se blížil konec rozvojové části Pěti statečných, přišla na řadu stáž, na kterou se mi podařilo úspěšně zapomenout. Nejdřív jsem si vybral stáž na HelpDesku který mi byl celkem blízký, protože v předchozím zaměstnání jsem tak trošku IT HelpDesk nahrazoval. Jenže mi Tereza odepsala, že by problém nebyl, ale HelpDesk sídlí v Jihlavě, a to už problém docela byl. Po domluvě a zkoumání možností “kam se mnou”, to nakonec dopadlo tak, že jsme vyjednali stáž v testovacím centru Spořitelny. To jsem ale ještě vůbec netušil, že ono centrum je vlastně těsně před vznikem a já se tak přimotal k tvorbě procesů v novém oddělení.

Na starost si mě vzala Beata Uhliarová a musím říct, že se svého úkolu zhostila na výbornou. Před nástupem na stáž jsem dostal podrobný popis každého dne kdy, s kým a co bych měl dělat, že už pak realita byla jiná (v dobrém slova smyslu), za to Beata nemůže. Součástí plánu bylo i pomáhat členům týmu s drobnými úkoly, které bych mohl zvládnout. A tak se to semlelo, že se mi začala práce nabalovat a mě pomalu přišlo škoda, že je stáž jen na měsíc. Jednou jsem tedy přišel za Beatou s návrhem, že na stáži setrvám klidně do vánoc a místo abych pekl doma cukroví, že týmu pomohu v tom, co jsem rozdělal. Beata souhlasila, a tak jsme se nakonec domluvili do konce roku.

Nevím, jestli jen má snaha pomoct místo pouhého pozorování procesů byla tím hlavním impulsem, ale Beata přicházela s jedním nápadem za druhým, jak to udělat, abych mohl v týmu zůstat a případně se nějakým způsobem zapojit do pracovního procesu v bace. Zhruba týden před vánoci přišla Beata s návrhem, že by se mohlo najít místo v testovacím týmu CPS (centrální pobočkový systém). Ještě mě ale čekal pohovor s vedením týmu CPS, který nakonec dopadl dobře, a tak Beata navrhla, že mě zaměstná na DPČ, a pokud mi práce půjde a osvědčím se, že bych mohl od února nastoupit na hlavní pracovní poměr.

Nedávno jsem si uvědomil, že to byla sice dlouhá cesta, která mi zabrala dost času a stála mě dost sil, ale díky této cestě jsem poznal spousty zajímavých lidí, naučil se hodně nových a zajímavých věcí a hlavně jsem zase na začátku cesty další… tentokrát již jako Specialista IT v České Spořitelně.

A jo máte pravdu, ještě vám dlužím jednu věc. Kdo si odnesl onen „slibovaný“ chromebook? No na čem myslíte, že píšu tento článek? :-)

Jakub Jančík

úterý 9. srpna 2016

Lepší budoucnost mohou mít děti už za “dvě třicet”

Vzpomínáte si, jak s vámi rodiče nebo prarodiče dělali domácí úkoly? Pamatujete, jak s vámi procházeli vyjmenovaná slova nebo vám vymýšleli poučku, jak si například zapamatovat opery od Bedřicha Smetany? Ne každé dítě má doma podobnou podporu. Právě jim můžete vzdělání ulehčit.

Jejich rodiče řeší komplikované životní problémy, mnohdy sami nemají dostatečné vzdělání. Svým dětem chtějí se školou pomoci, ale neví, jak na to. S tím jim pomáhá organizace Člověk v tísni a vy můžete s ní, když přispějete prostřednictvím dárcovské aplikace Melinda.

Co si koupíte za 2,30 Kč? Rohlík? Žvýkačku? A co třeba lepší vzdělání? Kdyby nás 10 000 věnovalo 2,30 Kč, mohli bychom poskytnout Lepší školu pro všechny, jak se projekt na podporu vzdělání dětí ze sociálně slabších rodin jmenuje.




Člověk v tísni
Nezisková organizace Člověk v tísni přes 20 let pomáhá v krizových oblastech u nás i ve světě. Organizace usiluje o otevřenou, informovanou, angažovanou a zodpovědnou společnost, v níž mají lidé kdekoliv na světě právo rozhodovat o svých životech a společně sdílet práva.

Lepší vzdělání poskytuje dětem i možnost na lepší budoucnost. Snižuje míru nezaměstnanosti osob ze sociálně slabších rodin a vyloučených lokalit. Projekt pomocí skupinového doučování pomáhá znevýhodněným dětem překonat obtíže ve škole. Cílem je i zapojení rodičů do mimoškolní přípravy dětí, neboť právě rodiče hrají při vzdělání dětí klíčovou roli.

Proč používat Melindu?
Melinda nabízí unikátní způsob, jak pomáhat potřebným. Díky jednoduché a přehledné aplikaci si sami vyberete, který konkrétní projekt chcete podpořit - jednorázově nebo dlouhodobě, dokud organizace finanční prostředky pro projekt nezíská.

Chcete si aplikaci vyzkoušet? Nastavte si limit na zaokrouhlování 5 Kč a svůj měsíční limit. Chcete opravdu přispět? Zaokrouhlujte své platby klidně na 20 nebo 50 Kč a ponechte stejný měsíční limit. Pokud budete platit kartou častěji, přispívat budete pouze do vámi zvoleného limitu. Více vás aplikace nepustí.

Díky projektu bude moci organizace zajistit doučování po celé pololetí pro 7 dětí z ghetta ve vyloučené lokalitě, aby mohly studovat běžnou základní školu. Přispět můžete i vy, je to jednoduché. Stáhněte si aplikaci, vyberte projekt a nastavte si zaokrouhlení a měsíční limit a plaťte kartou.


úterý 2. srpna 2016

Nad dýškem Češi neváhají, darovali by obdobně i na pomoc druhým

„Zaplatíme, prosím.“ Když číšník přinese v restauraci účet, drtivá většina Čechů hned sjíždí očima k částce, aby k ní mohla rychle dopočítat spropitné. Zaváhají mnohdy jen při platbě kartou anebo v zahraničí. Princip dýšek kvitují také při darování na charitu.

Naprostá většina Čechů (92 %) dává pravidelně spropitné, pouze necelá dvě procenta respondentů odpověděla v nejnovějším průzkumu České spořitelny* striktní ne. Dýškem většinou zaokrouhlují na celá čísla. A kde hledat vůbec nejštědřejší zákazníky? V Karlovarském a Královehradeckém kraji. Stačí ale vyjet za hranice a motivace Čechů darovat dýško se snižuje.

Podpořit „spropitným“ dobročinný projekt by se rozhodlo až 77 % Čechů. Často by si vybrali možnost zaokrouhlení na desetikoruny. Pětinu Čechů by ani tato možnost nepřilákala k darování na charitu, ostatní by byli ochotni věnovat v průměru 50 – 100 Kč měsíčně.

Pokud se Češi pro tento způsob dobročinnosti rozhodnou, mohou využít například aplikaci Melinda od České spořitelny. „Na které dobročinné projekty a v jaké výši chtějí lidé přispívat, si sami snadno nastaví přímo v aplikaci. Několika kliky si vyberou míru zaokrouhlení plateb kartou i měsíční limit štědrosti. Darovat lze také jednorázově. A už jen přispívají při každé platbě kartou,“ vysvětluje fungování aplikace Kristýna Havligerová, tisková mluvčí České spořitelny.

Díky Melindě budou moci udělat své první krůčky i dvojčata Kája a Mimi. Je jim sedm a bojují s dětskou mozkovou obrnou. Aby se holky mohly naučit chodit, potřebují k tomu speciální ortopedické botičky. Na jejich pořízení přispěli dárci prostřednictvím Melindy. Vedle intenzivní rehabilitaci s lékaři budou moci Kája a Mimi pracovat na zlepšení pohybu se speciálními botičkami.

K prázdninám patří spousta zábavy a výletů dětí. Matky s dětmi v azylovém domu sv. Markéty v Brně mají ale omezené finanční možnosti. Splnit přání dětem, například vyrazit do Dinoparku ve Vyškově, navštívit Moravský kras nebo zažít atmosféru westernového městečka Šiklův mlýn, umožnili dárci díky Melindě.



Věděli jste, že …?
  • 5 % lidí „dorovnává“ spropitné za kolegy u stolu, kteří žádné dýško nedávají?
  • v Česku lidé více přispívají na ulici do kasiček než například formou DMS či bankovním převodem na účet vybrané charitativní organizace?
  • že na zvířata se nejvíce přispívá v Plzeňském kraji?
  • při cestování do zahraničí jsou nejštědřejší obyvatelé Libereckého a Karlovarského kraje?
  • že na vzhled obsluhy nejvíce dají lidé z Moravskoslezského kraje?

*Průzkum provedla v červenci Česká spořitelna ve spolupráci se společností IPSOS na vzorku 525 respondentů ve věku 18-65 let, při rovnoměrném zastoupení mužů i žen.